Šestnáct států pěti kmenů
Šestnáct států pěti kmenů (Š,-liou kuo), 304-439, období čín. dějin, kdy sever Číny ovládaly nechanské kmeny (we chu, pět sev. kmenů): Siung-nuové, Sienpiové, Ťieové, Tiové a Čchiangové. Tyto kmeny dobyly sev. území státu Záp. Ťin (265-316) a zal. zde své státy, z nichž nejvýzn. byly Chan (304-318), Rané Čao (318-329), Sev. Liang (307-439), všechny zal. Siung-nuy, Pozdnt Čao (319-350, zal. Ťiey), Raný Jen (337-370, zal. sienpiským kmenem Mu-jung), Raný Čchin (351 až 394), Pozdní Liang (385-403), oba zal. Tiy. Současně existovaly v sev. Cíně i státty zal. Chany (Číňany); celkem v sev. Číně v tomto období bylo více než 16 států. Jednotlivé státy vedly mezi sebou války; období rozdrobenosti skončilo 439, kdy stát Sev. Wej dobyl poslední z těchto států a sjednottil sever Cíny.
