řetězec
řetězec 1. geod. pás sousedících trojúhelníků nebo čtyřúhelníků s oběma měřenými úhlopříčkami; dva spojené jednoduché řetězce se společnými stranami tvoří ř. dvojitý; 2. molek. genet. druhově stálá sekvence purinových nebo pyrimidinových bází, popř. aminokys. většinou vzájemně kovalentně vázaná.
