české právo
české právo, označení práv. forem poddanské pozemkové držby v období vrcholného feud. (13. 14.st.) v protikladu k tzv. emfyteusi (zákupnímu právu). Proces utváření č. p. provází vznik feud. třídy, který přinesl zvrat i v poměru někdejšího svobodného obyv. k půdě. Vrchnost násilně uzurpovala pův. kolektivní vlastnictvi obce - polnosti, ponechávala však zeměd. usedlému obyv. budovy v individuálním vlastnictví. V procesu rozvoje výr. sil a rozšiřování peněžního hosp. (peněžní forma feud. renty) docházelo i k vývoji č. p. a jeho sbližování s emfyteusí. Od přelomu 15. a 16.st. byla v popředí jiná proměnná kritéria poddanského poměru k půdě (tzv. zakoupená a nezakoupená nemovitost). V 16.st. pojem č. p. mizí.
