čechoslovakismus
čechoslovakismus [-izm-], ideol. a polit. koncepce určité části č. a s ní spojené části sl. politické reprezentace; vycházela z fikce jednoho československého národa, popírala svébytnost sl. národa a Slováky fakticky pokládala za pouhou větev č. národa. Č., jehož předními hlasateli byli již před 1914 T. G. Masaryk, E. Beneš a V. Šrobár, poskytl za 1.svět. války určitou ideol. základnu boji za spojení č. zemí a Slovenska v samostatný čs. stát. Po vzniku ČSR se stal oficiální státní ideologií; idea čs. národa byla zakotvena v ústavě ČSR z 1920 a zdůvodňována nutností vnitřního upevnění rep. Do jisté míry č. zahaloval expanzivní politiku č. kapitálu vůči Slovensku a fakticky nerovnoprávné postavení Slováků v rep.; nevedl ke sblížení obou národů, ale naopak obj. vytvářel půdu pro růst sl. nacionalismu a separatismu, reprezentovaných zejm. Hlinkovou slovenskou ľudovou stranou - HSĽS. - Košický vládní program z 1945 prohlásil lid. dem. ČSR za stát dvou bratrských rovnoprávných národů Čechů a Slováků. Definitivní úprava v rámci poválečného Československa vztahů č. a sl. národa na zákl. rovnoprávnosti byla pak uskutečněna přijetím Ústavního zákona o čs. federaci č. 143/1968 Sb., jímž se ČSSR stala od 1. 1. 1969 federací dvou nár. republik - ČSR a SSR. Idea č. definitivně zanikla rozpadem Československa 1993.
