étos
étos [řec. ethos, obyčej, mrav, charakter], termín starořecké filoz. ozn. především soubor stabilních rysů individuálního charakteru. V ant. myšlení převládalo přesvědčení o neměnnosti charakteru lidí, o tom, že každý člověk má od přírody určitý é., který určuje všechny jeho projevy. Z tohoto předpokladu vycházela i ant. fyziognomie a typologie charakterů (např. Theofrastos, Charaktery).
