Ázerbájdžán
Ázerbájdžán, ázerbájdžánsky Azärbajdžan, stát na JV od Velkého Kavkazu na Z břehu Kaspického moře, 86 600 km2, 8,5 mil. obyv. (2006) srov. 6,3 mil. obyv. (1982), 78% Ázerbájdžánců, dále Rusů, Arménů; úřední jaz. ázerbájdžánský a rus., hl.m. Baku. Zasoby ropy (oblast Baku považovány za kolébku ropn. průmyslu) a plynu. Pol. území tvoří hory; podél pobřeží Kaspického moře pobřežní nížina, při ř. Kuře a Araksu Kura-arakská nížina. Na S hřbety Velkého Kavkazu (Bazardjuzju, 4 466 m n.m.), na JZ Malého Kavkazu, na JV Talyšské hory. - do 1991 Ázerbájdžánská SSR (rus. Azerbajdžanskaja Sovetskaja Socialističeskaja Respublika). - Pro podnebí a rostlinstvo je charakteristická výšková pásemnost. Subtrop. podnebí, průměrná teplota července 25-28 °C (v horách 5 °C), ledna od -10 °C a níže v horách do + 3 °C; srážek roč. 200-300 mm v nížinách, 1 300 mm na již. svazích Velkého Kavkazu. - Lesy kryjí asi 10,5% povrchu, rostlinstvo přechází od suchých stepí k vysokohorským loukám. - Ložiska ropy a zemního plynu (Apšeronský poloostrov, Neftjanyje Kamni, nížina Kura-arakská), rud železa, barevných kovů, alunitu. - A. prům. je zaměřen na těžbu a zpracování ropy a zemního plynu (hl. oblast Baku), na energetiku (90% tepelné elektrárny) a prům. petrochem., chem., plastických hmot, prům. hnojiv; dále prům. stroj. (specializovaný na prům. ropy), el.tech., hut. (ocelárny, válcovny trub a barevné hut.), text. (vlnařský a hedvábnický), pap., stav. hmot, kožedělný, potr. (vin., konzervárenský, rybný), tabákový. - Pro zeměd. je důležité zavodňování, pěstují se obilniny, bavlník, brambory, tabák, ovoce, jahody, vinná réva, čajovník. Zivočišná výr. se specializuje na chov ovcí a koz pro vlnu i maso, bource morušového a skotu. Dop. žel., silniční, nám. (Baku) i let. Ropovody a plynovody do Batumi, Baku, Jerevanu, Tbilisi aj. - Správní rozdělení: Nachičevanská autonomní republika, Náhorní karabašská auton. oblast, 61 rajónů.
