stomatologie
stomatologie [řec.], zubní lékařství lék. vědní obor zabývající se prevencí, diagnózou a léčením nemocí zubních, ústních a čelistních. Zákl. s. se datují do zač. 18.st., kdy fr. lékař P. Fauchard (1678-1761) publikoval první odbornou knihu Le chirurgien dentiste (Zubní lékař-chirurg). 1828-29 začal v Praze přednášet zubní lék. F. Nessel (1803-1876), žák zakladatele vídeňské stomatologické školy G. Carabelliho (1787-1842). Mimo tři hlavní obory (konzervační lék., stomatochirurgii a protetiku) se s. dělí na řadu specializovaných podoborů (dětská s., ortodoncie, parodontologie) a další styčné podobory (stomatologická rentgenologie, gerontostomatologie).
