zemská zřízení
zemská zřízení, zákoníky jednotlivých zemí č. feud. státu ze 16.-17.st., jež nahrazovaly zvykové právo obecně závaznou kodifikací. Z. z. vznikala svodem nejdůl. normativních ustanovení (sněmovních usnesení, rozhodnutí zemského soudu, král. privilegií, landfrídů a jiných smluv) a často se opírala o starší právní tradici zakotvenou v práv. knihách. Neshrnovala veškeré právo platné v zemi, ale jen ty jeho složky, kterým feud. zákonodárci přikládali největší váhu; zvl. to byla státoprávní ustanovení, stavovská privilegia a zákony, jimiž se řídil zemský soud; v různé míře z. z. podchycovala další procesní zásady, právo veřejné a soukromé, civilní a trestní. Postupnou novelizaci z. z. si vynucoval rozvoj spol. vztahů a změny v mocenském poměru mezi panovníkem a stavy. V Čechách vzniklo nejprve Vladislavské zemské zřízení 1500 jako výsledek jednostranné zákonodárné iniciativy šlechty. Nástup habsburského centralizačního kursu po 1526 vedl k revizi zemského zřízení ve prospěch král. moci; tuto tendenci odrážela zemská zřízení z 1530 a 1549; zřízení z 1564 vyjadřovalo nový vzestup stavovského vlivu na vládu v zemi. Následující jednání o úpravě zemského zřízení ztroskotala na rozporech mezi stavovskou opozicí a Habsburky, kteří prosadili své záměry až v Obnoveném zřízení zemském z roku 1627. Na Moravě bylo sestaveno první, tzv. Znojemské zemské zřízení 1535. Další, soustavnější zemské zřízení z 1545, doplněné důležitými články o svobodě Moravy a neomezené zákonodárné iniciativě mor. stavů, Ferdinand I. Habsburský neuznal a vymohl si 1562 návrat ke znojemskému zemskému zřízení. Novelizované zemské zřízení z 1604 se pak udrželo až do vydání Obnoveného zřízení zemskéého pro Moravu 1628. Česká zemská zřízení byla formálně vyspělejší, ale nezajišťovala stavům tolik práv jako moravská. Tyto rozdíly byly zahlazeny oktrojovaným Obnoveným zřízením zemským 1627 a 1628, jež se stala nástrojem habsburského absolutismu a zůstala v platnosti až do 1848. V dalších zemích č. koruny vznikla v 16.st. řada zemských zřízení, a to zčásti pod č. a mor. vlivem (opavské a krnovské knížectví, Horní Slezsko), zčásti působením saské práv. tradice (Dolní Slezsko, Horní a Dolní Lužice).
