viry
viry [lat.], nejmenší a nejjednodušší živé organismy projevující vlastnosti živé hmoty, reprezentované infekčními subcelulárními a většinou ultramikroskopickými částicemi, které jsou schopny autoreprodukce. Obsahují nukleovou kys. (DNA nebo RNA), která je nositelkou dědičných vlastností. V. mají vlastní, většinou neúplný enzymový systém a jejich reprodukční cyklus je vázán na hostitelskou buňku (lidskou, živoč., rostl., bakteriální). Ovlivňují syntézu buněčných součástí a používají buněčný syntetický aparát, např. enzymy k tvorbě specifických virových součástí, z nichž je tvořena virová částice. V. mohou být obalené a neobalené. Průběh reprodukčního cyklu má za následek buď poškození, nebo záhubu hostitelské buňky. Některé viry hostitelskou buňku poškozují jen částečně, takže si může zachovat své fyziol. funkce, přičemž se v ní virus příležitostně množí nebo je v ní přítomen ve skrytém (latentním) stavu. V. jsou genet. nezávislé systémy, mající svou vl. evoluci. Jsou charakterizovány zákl. vlastnostmi: a) typem nukleové kys. a jejího uspořádání (například jednovláknitá, dvouvláknitá, lineární, kruhová); b) molek. hmotností a percentuálním obsahem stavebních součástí (nukleových kys.); c) tvarem virové částice a symetrií nukleokapsidu; d) přítomností virového obalu; e) druhem infikovaného hostitele a přenašeče. - Jsou známy viry bakterií, hub, hmyzu, rostlin, zvířat a lidí, u nichž jsou schopny vyvolávat chorobné stavy (virózy). Je však známa celá řada virů, jež infikují hostitele, ale nevyvolávají příznaky onemocnění.
