vinutí
vinutí, část el. strojů a zařízení složená ze závitů izolovaného vodiče, v nichž protékají el. proudy a jejichž vazba s ostatními částmi stroje způsobuje, že stroj vyrábí nebo přeměňuje el. energii nebo koná mech. práci. Podle tvaru a způsobu provedení se rozeznává: a) v. transformátoru, podstatná část transformátoru složená ze závitů izolovaných vodičů. Podle uspořádání na jádrech transformátoru se rozeznávají v. souosá (v. nižšího i vyššího napětí jsou umístěna na jádře soustředně, přičemž v. vyššího napětí bývá vně z důvodu větší izolační vzdálenosti a může být rozděleno na několik cívek) a v. vystřídaná (každé v. je rozděleno na segmenty tvaru kotoučů, které se střídají). Vnějšími cívkami umístěnými v blízkosti spojek magn. obvodu jsou cívky nižšího napětí (dají se snáze odizolovat). Oba popsané druhy v. transformátoru mohou být použity jak při jádrové, tak i plášťové konstrukci magn. obvodu transformátoru. Typickým řešením u jádrových transformátorů jsou však vinutí souosá, u plášťových vystřídaná. K výrobě v. transformátorů se nejčastěji používají měděné vodiče, v poslední době však také hliníkové; b) u el. točivých strojů v. jednovrstvové, šablonové, tyčové, košíkové (u turbogenerátorů), válcové (evolventní). Podle funkce se rozeznává v. budicí, které vytváří magn. tok, a v. pracovní, které odevzdává el. energii nebo vzbuzuje schopnost mech. práce. U přesných rezistorů pro měřicí účely se používá v. bifilární (s malou indukčností) nebo v. Chaperonovo (s malou kapacitou i indukčností).
