vikingové bojovníci
vikingové, účastníci pirátských, obch. a dobyvačných výprav, organizovaných germ. rodovou a voj. aristokracií ze Skandinávie a Dánska v 8. až v 1.pol. 11.st. Hl. cílem jejich útoků byla oblast Sev. moře (Británie, Irsko, Island, Faerské o.); při výpravách objevili Grónsko a Sev. Ameriku (Vinland). Napadali i pobřeží a oblasti kolem velkých řek franské říše a vytvářeli zde stálé voj. tábory; v. na Seině obdrželi 911 od západofranského krále stálá sídla v Normandii (název podle jejich ozn. ve franských pramenech Normané, Seveřané), kde vytvořili samostatné vévodství (v.t. Vikingové národ). Odtud podnikali voj. výpravy proti arab. říši a zal. ve Středomoří sicilské král.; jejich vévoda Vilém I. Dobyvatel 1066 porazil Anglosasy a dobyl Anglii. Fr. a it. feudálové normanského pův. patřili k hl. vůdcům 1. křížové výpravy do Palestiny. Švéd. v. ovládli obch. cesty do arab. a byz. říše na východoevr. řekách; zde nazýváni Varjagové (zprvu též Rusové); brzy splývali se slovanskou aristokracií v hl. východoslovanských centrech (Kyjev, Novgorod) a podíleli se spolu s ní na zformování raně feud. státu (Rurikovci).
