vietnamská hudba
vietnamská hudba, v 1.-10.st. silně ovlivněna hud. kulturou Číny a Indie. Ve 14.-15.st. převažovala rituální a palácová hudba panujících dynastií. V 16.-17.st. vznikla instrumentální chrámová hudba a světské hud. formy. Tradiční zpěvy a tance doprovázel velký počet dechových, strunných a bicích nástrojů; např. housle nhi, dvoustrunná kytara dan-nguyêt, citery, bambusové flétny sáo, bubny trong ban, gongy aj. Lid. hudba, velmi různorodá, se vyznačuje těsným vztahem hudby a řeči. Melodie většinou pentatonická bez půltónů, občas výskyt heterofonie. Od 19.st. první pokusy o vlastní umělou hudbu. Teprve po 1945 došlo k oživení a přehodnocení hud. kultury, během dvou válek vzniklo mnoho vlasteneckých písní, jež i zlidověly. Po ukončení fr. okupace Vietnamu zal. první hud. instituce: hud. škola v Hanoji (1956), Hud. institut (1960) a Institut folklóru (1968). Mladá generace skladatelů se snaží kombinovat prvky tradiční v. h. s moderními styly západoevr. hudby.
