vótum
vótum [lat.], v náb. slib učiněný bohu v případě, že se dotyčné osobě splnila prosba, s níž se k bohu (bohorodičce, světci) obrátila; náb. přísaha. Příkladem kolektivního v. jsou slavnosti konané jako děkovný akt za záchranu určitého společenství před pohromou či neštěstím.
