vídeňska škola kulturních okruhů
vídeňska škola kulturních okruhů, směr zal. na předpokladu, že každý tzv. kulturní prvek byl vynalezen vždy jen na jednom místě, z něhož se kult. kontaktem a migrací obyv. rozšířil do jiných oblastí. Pod vlivem teorií F. Ratzela formuloval zákl. teze této školy koncem 19.st. L. Frobenius a na zač. 20.st. je rozpracovali F. Graebner a W. Schmidt. Stejnorodé kult. prvky a tzv. kulturní komplexy určité geograf. oblasti shrnovali v tzv. kult. okruhy, jejichž předpokládaná posloupnost má odrážet hist. vývojový proces. Stoupenci byli zejm. konzervativní a klerikální etnografové (P. Šebesta).