válka v Tichomoří
válka v Tichomoří, vojenská operace 1941-1945 v oblasti Tichomoří a jv. Asie mezi militaristickým Japonskem a USA, Velkou Británií a jejich spojenci; byla součástí 2.svět. války. Začala jap. útokem na amer. nám. základnu Pearl Harbor 7. 12. 1941, když v létě 1941 získalo Japonsko kontrolu nad fr. Indočínou (nad Saigonem již 1940) a posílilo svůj vliv v Thajsku. Zároveň vstoupili Japonci bez boje do Thajska, vylodili se v Malajsku (8. 12.), v Hongkongu (9. 12.), na Gilbertových ostrovech a na Guamu (10. 12.), na Filipínách (ll. 12.). Bleskovými taženími se Japonsko zmocnilo do jara 1942 rozsáhlých oblastí a dosáhlo svých pův. stanovených strategických záměrů (zabralo dnešní Indonésii a řadu o., vytlačilo brit. voj. z Barmy). Japonsko poté své plány rozšířilo; pokusilo se po neúspěšné bitvě v Korálovém moři (8. 5. 1942) o útok na ostrov Midway. V bitvě u Midway (3.-7. 6.) bylo jap. loďstvo Američany poraženo a přešlo do strategické obrany. USA a jejich spojenci zahájili v létě 1942 protiútok. 7. 8. se vylodily amer. jed. na ostrov Guadalcanal a v těžkých bojích dobyly do konce následujícího roku celé Salomounovy ostrovy. Americká vojska se zmocnila Japonci okupovaných Aleutských ostrovů (polovina 1943) a koncem roku zahájila ofenzívu i na Z vyloděním na Gilbertových ostrovech. Spojenci útočili na dvou strategických směrech, jz. (gen. McArthur) a záp. (Ch. W. Nimitz). Japoncům se nepodařilo udržet vnější linii obrany (Aleuty - o. Wake - Marshallovy o. - Gilbertovy o. - Ocean a Nauru - Bismarckovo souostroví). Po vylodění amer. sil na Marshallových ostrovech (leden 1944) ustoupili na novou obrannou linii Mariany - Palau - Nová Guinea - Timor - Indonésie. Měli však ještě dostatek sil, aby se pokusili o útok do Indie a podnikli novou ofenzívu v Číně. Oba směry spojenecké ofenzívy se po dobytí Marian (červen-červenec 1944), po porážce jap. loďstva v bitvě ve Filipínském moři (19.-20. 6.) a po obsazení větší části Nové Guiney spojily k útoku na Filipíny; 20. 10. se začala amer. vojska vyloďovat na o. Leyte; 23.-26. 10. utrpělo jap. loďstvo v několika nám. bitvách, souhrnně nazývaných bitva u Leyte, definitivní porážku a v následujících měsících ovládla amer. vojska o. Luzon s hl.m. Manilou (4. 2. 1945). Boje na Filipínách pokračovaly sice až do konce války, ale obsazení Luzonu odřízlo Japonsko od surovinové základny v jv. Asii. Zároveň zahájilo amer. letectvo na podzim 1944 ofenzívu proti jap. ostrovům. Vyloděním na Iwodžimě (19. 2. 1945) a zejména na Okinawě (1. 5., boje do 22. 6.) získali Spojenci základny na přímých přístupech k Japonsku. Odtud pokračovali v letecké ofenzívě, která dosáhla svého vrcholu v létě 1945, v přípravě k invazi do Japonska, plánované na listopad 1945 (o. Kjúšú) a jaro 1946 (u Tokia). 6. a 9. 8. svrhla amer. letadla atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki. 8. 8. vypověděl SSSR Japonsku válku a sov. vojska bleskovým útokem v Mandžusku rozdrtila jap. kwangtungskou armádu. 14. 8. vyjádřilo Japonsko ochotu k bezpodmínečné kapitulaci, která byla podepsána na palubě amer. bitevní lodi Missouri v Tokijském zálivu. Japonsko bylo okupováno spojeneckými vojsky. Válka v Tichomoří byla nedílnou součástí 2.svět. války, charakterem bojových operací se však od války v Evropě značně lišila. Hlavní roli v ní hrál boj o převahu na moři a ve vzduchu, operace pozemních sil měly většinou výsadkový charakter. K vítězství Spojenců nad Japonskem přispělo také partyzánské hnutí národů jv. Asie. V.t. druhá světová válka.
