utopický socialismus
utopický socialismus, učení o ideální společnosti zal. na společném vlastnictví, na zásadě povinné práce pro všechny a na spravedlivém (rovném) rozdělování produktů; výraz předvědecké etapy učení o společnosti. Termín utopie jako ozn. ideální společnosti poprvé užil ve svém díle T. More 1516. Stoupenci u. s. usilovali vybudovat dokonalý spol. systém, vycházejíce přitom z principů rozumu, spravedlnosti, svobody, rovnosti a bratrství. Ideje u. s. byly přirozenou reakcí na sociální nerovnost a vykořisťování člověka člověkem v antagonistických společnostech. Utopičtí socialisté předjali např. myšlenku nutnosti vytvoření spol. velkovýroby, překonání protikladu mezi městem a venkovem, mezi fyzickou a duševní prací. Jednotlivé utopickosocial. myšlenky lze nalézt již v antice i později. Systematicky se u. s. začal rozvíjet s vývojem kapitalismu, v období renesance a reformace (v Německu T. Münzer, v Anglii T. More, v Itálii T. Campanella). V době burž. revolucí se stali utopičtí socialisté ideology předchůdců proletariátu (Morely, G. B. Mably, J. Meslier, F. Babeuf). Vrcholné období rozkvětu u. s. nastalo v době bouřlivého rozvoje průmyslové výroby, kdy se zostřily sociální nerovnosti (C. H. Saint-Simon, F. M. Čh. Fourier a T. Owen).
