uhlovodíky
uhlovodíky, zákl. org. slouč. tvořené pouze atomy uhlíku a vodíku. Jejich počet je veliký, neboť atomy uhlíku jsou schopny tvořit řetězce značné délky a tvarů (rovné, rozvětvené, cyklické včetně nejrozmanitějších prostorových útvarů, např. adamantan), nadto vazby mezi nimi mohou být jednoduché, dvojné, trojné. Nejdůl. u. jsou: alkany (dříve parafiny), v nichž jsou vazby jednoduché (tzv. u. nasycené), alkeny (s jednou dvojnou vazbou), dieny (se dvěma dvojnými vazbami), polyeny (s větším počtem dvojných vazeb), alkiny (acetyleny, s trojnou vazbou), cykloalkany (s nasyceným cyklickým řetězcem); dále u. aromatické, k nimž patří především benzen (benzenové jádro), jeho homology toluen a xylen, a u. kondenzované, např. naftalen, anthracen. U. s jedním až čtyřmi uhlíky jsou plynné, ostatní většinou kapalné, vyšší pevné. Nejvýzn. zdrojem u. je zemní plyn, ropa a některé produkty zpracování uhlí a dřeva (dehty). Zemní plyn obsahuje hl. plynné alkany (methan, ethan, propan, butan)., složkami ropy jsou převážně u. kapalné i pevné (alkany, cykloalkany, u. aromatické). U. jsou zastoupeny i v říši rostlinné (terpeny, silice). U. jsou dnes nejdůl. zdrojem energie a zákl. surovinou chem. prům. založeného především na zpracování ropy a zemního plynu. Na použití u., např. benzínu a motorové nafty, je závislá doprava (pozemní, let. i nám.). Zemní plyn je důl. tepelným zdrojem. Alkeny, např. ethylen a propen, získávané převážně zpracováním ropy, jsou surovinou pro výr. umělých hmot (polyethylen, polypropylen). Dieny, např. butadien, jsou surovinovým základem syntetického kaučuku. Aromatické u. jsou nepostradatelnými surovinami výr. barviv, léčiv a četných meziproduktů chem. průmyslu.