travení
travení, soubor biochem. procesů, při nichž se potrava přijatá živočichy rozkládá na jednodušší složky, které se vstřebávají do těla; zabezpečuje se tak látková a energetická přeměna organismu (metabolismus). Při t. nitrobuněčném (intracelulárním) se látky rozkládají uvnitř buňky; je to fylogenet. primitivnější způsob, který se vyskytuje u prvoků, hub a některých nižších bezobratlých. Při t. mimobuněčném (extracelulárním) se látky rozkládají mimo trávicí buňky v trávicí trubici, v žaludku a střevě pomocí trávicích šťáv a enzymů; vyskytuje se u ostatních skupin živočichů. Zvl. typem je t. mimotělní (extraintestinální), které se vyskytuje např. u pavouků, některých druhů hmyzu, mihule a hadů; trávicí šťávy s enzymy jsou vypouštěny do těla kořisti. - T. u člověka začíná v ústní dutině, pokračuje v žaludku a dokončuje se v tenkém střevě. Děje se prostředky mech. a chem. K mech. prostředkům t. patří žvýkání, polykání a pohyby žaludku a střev. K chem. prostředkům t. patří trávicí šťávy (sliny, šťáva žaludeční, žluč, šťáva slinivky břišní a šťáva střevní). Trávicí šťávy jsou vylučovány žlázami, jejichž vývody ústí do trávicího ústrojí. Obsahují enzymy, jimiž se org. části potravy (hl. bílkoviny, tuky a sacharidy) štěpí na látky jednodušší. Enzym ptyalin ve slinách štěpí škrob na maltózu. V žaludku se účinkem enzymu pepsinu za přítomnosti kys. chlorovodíkové štěpí bílkoviny na dobře rozpustné peptony. Ze žaludku postupuje rozmělněná a natrávená potrava (chymus) do tenkého střeva, kde enzym trypsin dokončí t. bílkovin. Sacharidy jsou natráveny na jednoduché cukry šťávou střevní a slinivky břišní. Tuky, emulgované žlučí v jemné kapénky, natráví enzym lipáza na jednodušší vstřebatelné složky.
