topologická psychologie
topologická psychologie, ozn. koncepce K. Lewina (teorie pole v psychol.), podle níž je adekvátním nástrojem popisu chování člověka v prostředí topologie a vektorová analýza. Východiskem koncepce je představa tzv. životního či psychol. prostoru jedince, chápaného ve smyslu celostního pole. Uvnitř tohoto prostoru vznikají a mění se psychol. síly (snahy, zaměření ap.), vyjádřené jako vektory, vytvářející složitý motivační systém. Psychol. pole je členěno na oblasti, z nichž některé jedince přitahují, jiné odpuzují. Podle toho nabývají tyto oblasti pozitivní nebo negativní valence, tj. subjektivní významnosti (hodnoty) z hlediska motivační dynamiky člověka. Dosahování cílů je ztěžováno překážkami (bariérami), které jsou individuálně odlišné a jež dotvářejí strukturu individuálního životního (psychol.) prostoru. Vycházeje z modelu hypotetického psychol. pole podal Lewin klasifikaci těchto bariér, popsal některé zákl. situace v lidském chování (řešení konfliktů), provedl hierarchizaci osobnostních cílů, naznačil vztah psychol. pole a environmentálních interakcí člověka ap. - Přestože se t.p. jako metodologický model neujala především díky nekritickému fyzikalismu, stalo se Lewinovo pojetí motivace jako dynamické soustavy střetávajících se sil východiskem četných experimentů, v nichž byly ověřeny důl. poznatky z oblasti psychol. motivace. V.t. pole psychologické.
