tiára
tiára [ty-, lat.< orient.] a) zdobená kónická čepice orient. panovníků, obtočená stuhou; b) mimoliturgická papežská koruna, bílá se zlatou obroučkou; ve 13.st. se dvěma obroučkami, symbolizujícími světskou a duchovní moc; od zač. 14.st. ze tří pruhů látky (purpurová, zelená, modrá) se třemi obroučkami; od 1342 zdobená listy.
