telestézie
telestézie [řec.], ozn. užívané v psychotronice pro druh vnímání bez účasti známých smyslových orgánů; hypotetická vlastnost clověka, umožňující spojení informace o specifických objektech se zvl., zpravidla pohybovou reakcí na ně; jedna z forem extrasenzorické percepce. Nejznámějším příkladem t. je proutkařství.
