synchronizátor
synchronizátor 1. televizní tech. v televizním studiu zařízení pro výrobu synchronizačních impulsů pro synchronizaci v televizi a zatemňovací směs pro zatemňování v televizi. Pro černobílou televizi má s. jed. časovací (zákl. oscilátor dvojnásobného řádkového kmitočtu se souběhem nebo bez souběhu se sítí a děliče kmitočtu k odvození půlsnímkového kmitočtu) a tvarovací (generátory impulsů a tvarovací obvody), z níž vycházejí synchronizační impulsy, synchronizační a zatemňovací směs. Pro barevnou televizi má s. navíc generátor barvonosné vlny (jeho kmitočet je řízen krystalem), popř. další časovací a tvarovací obvody pro výrobu synchronizačního signálu barvy; 2. ekol. činitel vnějšího prostředí, jehož rytmické změny usměrňují frekvenci endogenních biol. rytmů.
