stopa obecně
stopa, 1. stará délková míra; vídeňská stopa = 0,316 081 m, č. s. (střevíc) = 0,295 7 m. Též délková jednotka v soustavě jednotek britsko-americké 1 s. = 0,304 8 m - ang. 1 foot [fut] a 2 feet [fi:t]; 2. mat., deskriptivní geom. a) s. roviny, průsečnice roviny s průmětnou; b) s. čtvercové matice (aik + a22 + a33 + ... + ann. Např. s. matice
(5 2 -1
3 1 -4
0 1 2) je 5 + 1 + 2 = 8. 3. %výp. tech. páas záznamového média, který vymezuje snímací, záznamové nebo vidicí zařízení při pohybu tohoto média. Podle druhu vymezení se rozeznává s. záznamová, vodicí, magn., synchronizační a adresová; 4. bot. s. listová, cévní svazek vstupující ze stonku do listu (někdy je za listovou stoupu považován celý soubor cévních svazků vstupujících ze stonku do listu); 5. mysl. otisk spárků, prstů nebo celého chodidla zvěře na půdě a ve sněhu. Slouží ke zjišťování a sledování zvěře; 6. liter. nejmenší metrická jednotka sylabotónického a časoměrného verše, skládající se z několika slabik. Slabika s metrickým důrazem se nazývá teze (nese iktus), slabika nebo slabiky bez metrického důrazu se nazývají arze. Podle počtu slabik se rozeznávají stopy dvojslabičné, trojslabičné i víceslabičné. Stopy v č. slabotónické poezii: trochej, jamb, daktyl; v ant. časoměrné poezii též anapest, choriamb, ionik a spondej.
