stacionární stav

stacionární stav a) kvantová mech. stav systému s ostrou hodnotou energie (Hamiltonův operátor systému nezávisí explicitně na čase). Časová závislost vlnových funkcí s. s. je jednoznačně určena hodnotou energie v tomto stavu. Stř. hodnota libovolné fyz. veličiny, jejíž operátor nezávisí explicitně na čase, je ve s. s. konstantní; b) termodynamika stav termodynamického systému, jehož parametry (s přesností do malých fluktuací) se nemění s časem. Zvl. případem s. s. je stav termodynamicky rovnovážný. Příkladem stacionárního, ale nerovnovážného stavu je stav tyče, jejíž konce jsou udržovány na stálých, vzájemně různých teplotách.