stéla

stéla [řec.] 1. v ant. um. kamenný náhrobek v podobě hranolu, sloupku nebo desky, zdobený palmetami, nápisy, akrótériem a často reliéfním zobrazením profilu stojícího zemřelého; 2. staroeg. kamenný arch. prvek podoby nepravých dveří, umísťovaný na vých. stěně pohřební komory, zdobený reliéfy a hieroglyfy; 3. archeol. v pravěkých kulturách hrubě opracovaný kámen ve tvaru postavy nebo s reliéfy či rytinami a postavený např. v hrobě.