souboj

souboj, duel - v minulosti boj dvou nebo i více soupeřů určenými zbraněmi (chladnými nebo palnými) podle předem sjednaných podmínek. Jeho forma a použité zbraně se řídily podle místních a dobových zvyků a závisely i na spol. postavení protivníků. V období středověku existovaly jako zvláštní forma s. ordály (boží soudy). Později se vedly s. většinou na ochranu feud. cti. S. končil buď smrtí jednoho z duelantů, nebo byl ukončen při objevení ,,první krve". Nad průběhem a regulérností s. bděl určený počet svědků, ale existovaly i s. beze svědků (rencontre). V 19.st. vznikla řada soubojových pravidel (nejrozšířenější byl soubojový řád Essai sur le duel, který vyšel 1836). V rak. monarchii byla zpracována podle fr. vzoru soubojová pravidla 1880. V téže době vznikala protisoubojová sdružení; ve většině zemí bylo od konce 19.st. zabití v s. posuzováno a trestáno jako vražda a zranění jako těžké ublížení na těle. V.t. soudní souboj.