sluchové orgány
sluchové orgány, orgány živočichů sloužící k vnímání sluchových podnětů. U bezobratlých živočichů jsou vyvinuty pouze u hmyzu jako tzv. chordotonální ústrojí. U obratlovců jsou s. o. vyvinuty různě. Ryby zachycují zvukové vlny plynovým měchýřem, který je přenáší na smyslové buňky vnitřního ucha (labyrintu) buď přímo, nebo zprostředkovaně systémem modifikovaných žeber a obratlů (Weberův aparát). U suchozemských obratlovců jsou zvukové vlny zachycovány bubínkem a přenášeny buď jedinou kůstkou stř. ucha (columella u obojživelníků, plazů a ptáků), nebo systémem tří kůstek (kladívko, kovadlinka a třmínek u savců) do vnitřního ucha. U savců se vně od bubínku, který uzavírá vstup do stř. ucha, vyvinulo i zevní ucho (zevní zvukovod a ušní boltec), umožňující dokonalejší příjem zvukových vln. Cetní savci jsou schopni vnímat zvukové vlny značně vysoké frekvence (ultrasonické vlny), které člověk již není schopen vnímat. V.t. echolokace; sluch; tabulku Maximální frekvence vnímatelných zvukových kmítů.
