slovanská mytologie
slovanská mytologie, mytol. a náb. představy starých Slovanů představující složitý synkretický jev s rozvinutým rodinně rodovým kultem předků, výraznými formami kultu přírody a kulty zeměd. charakteru. Přestože lze předpokládat společný indoevropský základ slovanských mýtů, není jisté, zda existoval slovanský panteon a mytol. struktura v takové podobě, jako např. u Řeků, Římanů, Keltů nebo Germánů. Vedle kontaktů Slovanů s Germány se do s. m. promítly i některé íránské vlivy (názvy božstev jako Svarog, Chors, Stribog). V přímých písemných pramenech existují pouze zmínky odkazující na s. m. s poměrně dlouhým časovým odstupem (10. až 12.st.); z archeol. nálezů a slovanského folklóru doloženého až v pozdním středověku lze rekonstruovat pouze hl. rysy s. m. Nejvíce zpráv se zachovalo o polabských a pobaltských Slovanech, s. m. české provenience zanechala slabý odraz v pověstech zaznamenaných v Kosmově kronice. - Hl. roli v s. m. hrála božstva a démoni rodu a domova, plodnosti, zeměd. a přír. jevů. V procesu sjednocování slovanských kmenů se upevnil kult tzv. vyšších bohů, chránících jednotlivé kmeny či skupiny kmenů (Triglav ve Stětíně, Rugievit na Rujaně, Svarog v Rusku). Nejvýraznějším božstvem pobaltských Slovanů byl Svantovít, uctívaný ve slavné svatyni v Arkoně na Rujaně (chrám a idol zničen 1168 Dány). Význ. místo v mytol. převážně ruské provenience zaujímal Perun, blízký svou funkcí (stejně jako Svarogův syn Dažbog) řec. Diovi, řím. Jupiterovi či germánskému Thorovi. Většina slovanských bohů byla bohy bouře, slunce, hromu a jiných přír. úkazů a sil; velkou úlohu hrál kult přír. duchů (pramenů, řek, stromů, hor) a kult předků, v každodenním životě četné magické praktiky dochované v pozměněné podobě v některých lid. zvycích. Se zeměd., zimním a letním slunovratem a s celým agrárním kalendářem jsou spjaté četné lokální kulty. V polyteistickém systému s. m. se objevují i personifikace umírajících a znovuvzkříšených vládců přírody, vytvářející bohatý rejstřík božstev, bůžků, démonů a duchů. - Na územt Československa se hist. kompaktnější obraz s. m. nezachoval v důsledku raného šíření křesťanství jako ideologie tvořící se feud. třídy (od 9.st.). Zprostředkované informace pocházející z pozdější doby jsou v současnosti doplňovány a revidovány zejm. na zákl. archeol. nálezů.
