sifon obecně
sifon [fr.< řec.] 1. tech. vodní uzávěrka, odpadní trouba prohnutá tak, aby byla ve spodní části neustále naplněna kapalinou, která znemožňuje pronikání plynů; 2. speleologie zúžené místo v podzemních krasových chodbách, protékané vodou, např. tam, kde se snižuje jeskynní strop. Některé s. mají tvar kolénkovitě ohnuté roury.
