roztržitost
roztržitost, psychický stav vyznačující se nedostatečnou soustředěností na to, co je potřebné (žádoucí, nutné); aktuální psychický stav či více nebo méně trvalá dispozice související s dynamikou pozornosti, motivace a emocionálního ladění člověka. Koncentrace pozornosti může být při r. narušována buď vedlejšími podněty, nebo nadměrnou intenzitou soustředění na určitý předmět (obsah, děj). Obecným projevem r. je nesouvislá či neúplná činnost, nedokončení určitých aktivit, provádění jednostranných (často automatických) úkonů, zapomnětlivost, přehlížení určitých souvislostí ap. Některé projevy (formy) r. mohou být příznakem duševních poruch, zejm. neuróz.
