rovnost obecně
rovnost 1. jeden z hl. ideálů spravedlivého spol. zřízení; spolu se svobodou a solidaritou stěžejní dem. požadavek; nabývá různého sociálního obsahu podle epoch, formací a tříd. Myšlenka r. se stala bojovým heslem protifeud. hnutí (např. husitství, něm. selské války) a burž. revolucí 17. a 18.st.; sloužila k likvidaci stavovského zřízení; 2. mat. zákl. vztah mezi čísly, množinami nebo jinými mat. objekty. To, že čísla a, b jsou si rovna, se zapisuje a = b (a se rovná b ). Zn. = je znaménko rovnosti čili rovnítko. Neplatí-li a = b, píše se a se nerovná b.
