rakousko-pruská válka 1866
rakousko-pruská válka 1866, střetnutí, jímž vyústilo dlouholeté soupeření o převahu v Německu. Rakousko hájilo existenci něm. spolku (volné federace něm. států, vytvořené 1815) a získalo podporu většiny jeho členů (Saska, Bavorska, Württemberska, Bádenska, Hannoverska); Prusko usilovalo o sjednocení Německa pod svým vedením a zajistilo si spojenectví Itálie i neutralitu Francie a Ruska. Přestože Rakousko dobylo úspěchů na it. bojišti (Custoza, Vis), nedokázalo čelit pruskému postupu v Čechách, kde získalo jediné vítězství 22. 6. u Trutnova. Po porážkách na Jizeře, u Náchoda, České Skalice, Jičína aj. padlo konečné rozhodnutí v bitvě u Hradce Králové 3. 7., kde byli Rakušané poraženi. Prusové pak pronásledovali rak. armádu k Vídni a v důsledku jejich postupu byly uzavřeny 26. 7. mikulovské příměří a 23. 8. pražský mír. Rakousko se zřeklo Holštýnska ve prospěch Pruska a Benátska ve prospěch Itálie a akceptovalo pruské plány na uspořádání něm. poměrů; propukající vnitropolit. krizi vyřešilo rak.-uherským vyrovnáním 1867. R.-p. v. 1866 vytvořila zásadní předpoklady pro budoucí vítězství Pruska ve válce s Francií 1870-71 a pro sjednocení Německa cestou "shora".
