rakouská hudba
rakouská hudba, pro lid. r.-h. jsou typické písně vysokoh. pastýrů, jódlování, lid. tance (ländler). Umělá r. h. se do 2. pol. 18.st. rozvíjela jako součást něm. hudby. V 8.-13.st. sehrály význ. úlohu v rozvoji hud. um. kláštery. Pěstován gregoriánský chorál, ve světské hudbě minnesang (12.-13.st.). V 15.st. působily dvorní kapely, hl. ve Vídni a lnnsbrucku. Od pol. 16.st. pořádány školské hry s doprovodem sborové a taneční hud. V pol. 17.st. ve Vídni postaveno dvorní operní div., 1741 Burgtheater; Vídeň se stala jedním z center operního um. V 17.-18. století působila ve Vídni řada it. skladatelů (A. Cesti, N. Porpora). K představitelům r. h. 18. století patřili zvláště J. J. Fux, G. M. Monn, G. Ch. Wagenseil, K. Ditters von Dittersdorf. Vrcholným obdobím r. h. (zároveň i něm. hudby) je hud. klasicismus, tzv. první vídeňská škola (J. Haydn, W. A. Mozart, L. van Beethoven). Raný romantismus představuje dílo F. Schuberta, ke skladatelům hud. 19.st. patří J. Brahms, A. Bruckner, H. Wolf, G. Mahler. V téže době nastal velký rozkvět vídeňského valčíku a operety (J. Lanner, J. Strauss, F. Suppé, K. Millöcker, ve 20.st. F. Lehár, L. Fall). Druhá vídeňská škola (A. Schönberg, A. Berg, A. Webern) vytvářela v první třetině 20.st. (zvl. 1910-25) nové tvůrčí postupy (dodekafonie). Z dalších skladatelů jsou známi J. N. David, E. Křenek, G. von Einem, P. Angerer (*1927). Mez. význam má Salcburský festival (Salzburger Festspiele), Vídeňská státní opera, orch. Vídeňští filharmonikové. Z interpretů vynikli např. dirigenti H. Richter, G. Mahler, E. Kleiber, A. Zemlinsky, klavíristé S. Thalberg, F. Gulda, houslisté F. Kreisler, W. Schneiderhan. Hudební vědci: A. W. Ambros, G. Adler, E. M. von Hornbostel, O. E. Deutsch, hud. estetik a kritik E. Hanslick a další.
