polabsko-pobaltští Slované
polabsko-pobaltští Slované, severozáp., dnes vymřelá větev záp. Slovanů; od 7.st. sídlili v oblasti dnešní sev. sv. části SRN; jejich území bylo do 2.pol. 13.st. z větší části germanizováno. Dělili se na čtyři hl. skupiny Obodrity, Velety, Raňany a Pomořany. Pro spol. vývoj p.-p. S. byl charakteristický rozvoj sněmovní organizace, spjatý s pohanskými kulty, zejm. na Rujaně a u Luticů (Veleti). To oslabovalo formování raně feud. panovnické moci; větší státní celek se vytvořil jen u Obodritů a dílčí knížectví u Pomořanů. Od 10.st. bylo území p.-p. S. cílem něm. feud. expanze, spojené se šířením kř.; jako ideologická protiváha sílily u p.-p. S. zejm. v 11.st. pohanské kulty (centry Arkona, Retra). Ve 12.st. dosáhla řím. něm. říše christianizace p.-p. S. (na Rujaně provedli christianizaci dán. králové). S rozvojem feud. souviselo poněmčování knížat (Meklenbursko, Rujana, Pomořany) a šlechtických předáků; prosazovalo se něm. právo, zejm. v důsledku kolonizace a zakládání klášterů a měst.
