paměť technika
paměť, tech. zařízení pro uchování dat nebo informací; dělí se na trvalou a dočasnou p. Ve výpočetní tech. může stroj do p. sám zapisovat nebo zaznamenávat a číst z ní příslušné informace. P. je vnitřně členěna na paměťová místa ozn. adresami; na jednu adresu se zaznamenává jedno slovo (číslo, instrukce, část textu). Počet adres p. udává její kapacitu. Čím vyšší je kapacita p., tím bývá nižší její prac. rychlost. P. se dále dělí na vnější (např. děrná páska, děrný štítek) a na vnitřní. Jako vnitřní p. se užívá např. magn. bubnová p., magn. kotoučová p. (nesprávně disková p.), feritová p., elektrostatická p. a holograf. p. Podle činnosti se rozeznává např. p. vnější a vnitřní, p. hlavní (operační) a trvalá.