přenos dat
přenos dat, sděl. tech. a výpočetní tech. a) přenos dat (zaznamenaných na nosičích dat) fyzickými prostředky (auto, vlak, pošta), tj. přeprava dat; b) p. d. el. cestou po sděl. kanálech (dálnopis, rozhlas, telefon), tj. vl. přenos dat. Při p. d. dochází k interakci výpočetní a sděl. tech. P. d. je komplexní obor, který vyžaduje: a) organizační opatření v administrativě a řízení; b) sběr a přenos dat; c) zpracování dat samočinnými počítači. Soustavy p. d. pracují se zdržením (do datového spoje je vložena paměť) nebo bez zdržení. Data jsou zakódována do zabezpečených kódů a přenášena velkými rychlostmi (až několik desítek tisíc baudů). K dálkovému p. d. patří: a) sběr a p. d. z místa jejich vzniku nebo vstupu do systému k místu centrálního shromáždění dat a jejich zpracování; b) distribuce dat generovaných v centrálních výpočetních prostředcích ke vzdáleným informačním zdrojům; c) umožnění obousměrné komunikace dotaz-odpověď; d) vyrovnání počítačového zatížení v případě přetížení některého počítače nebo v případě poruchy; e) komutace zpráv v složitých komunikačních systémech. Tech. prostředky p. d. lze rozdělit na tři skupiny: a) výpočetní prostředky (periferní jednotky, terminály a počítače); b) výpočetně přenosové prostředky (řídící jednotky); c) sdělovací prostředky (modemy, spoje a sdružovací prostředky). Data se přenášejí od terminálu k počítači (sběr dat), od počítače k terminálu (distribuce dat) po jednom kanálu (simplexní přenos) nebo obousměrně po jednom sdělovacím kanálu (poloviční duplexní přenos). Dálkový p. d. se realizuje v rámci terminálových nebo počítačových sítí.
