přísaha
přísaha, lat. sacramentum - 1. pův. dovolávání se boha za svědka při uzavírání slibu, doprovázené očistou a obětí. Tradice p. ve starověkém Řecku sahá do dob nejst. mystérií, nejvíce rozšířena byla za helénismu. V pozdějších dobách byl náb. charakter p. oslaben (p. jako morální závazek stvrzující slib). Zvl. významu nabyla p. v lék. (Hippokratova p.) a ve vojenství; osobitý charakter a poslání má p. olympijská, skládaná při každých olympijských hrách; 2. slavnostní slib nebo ujištění o pravdivosti nějakého výroku (výpovědi); p. byla u nás v minulosti a v mnoha kap. státech je dodnes užívána jako důkazní prostředek v soudním řízení; p. vojenská, slavnostní závazek k plnění povinností při obraně státu, vyplývající pro vojáky z práv. a voj. předpisů či rozkazů.
