písmo tiskové
písmo tiskové, polygr. soustava písmových znaků psaných, kreslených, fotografovaných, tištěných, ražených nebo jinak vytvořených; soustava písmových znaků určených ke zhotovení všech druhů sazby. Dělí se podle různých hledisek: výtv., konstrukčních, hist., podle charakteru a způsobu využití. Podle nové klasifikace se tisková písma dělí do čtyř tříd: latinková, nelatinková p. t. pravosměrná (slovanská, řecká), nelatinková p. t. levosměrná (orientální), ostatní písma (exotická). První třída latinkových písem zahrnuje písma antikvová a lineární, písma psaná a písma lomená. Všechna písma mají zpravidla zákl. řez (stojatý), nakloněný řez vyznačovací a zdobné varianty. Latinkové písmo se dělí do 11 klasifikačních skupin: dynamická antikva (tzv. renesanční), přechodová antikva (tzv. barokní), statická antikva (tzv. klasicistická), lineární písmo serifové (tzv. egyptienka), lineární bezserifové statické p. t. (tzv. groteska), lineární bezserifové písmo geom. konstruované nebo dynamické (tzv. grotesk), lineární antikva (tzv. grotesková antikva), kaligraf. p. t. (tzv. psané), volně psaná p. t. a lomená písma. Podle způsobu využití jsou hl. tiskovými písmy např. p. t. akcidenční pro sazbu příležitostných tiskovin, časopisové dobře čitelné, dílové, knižní, obvykle klas., dobře čitelné, klas. převzaté nebo modifikované z hist. předlohy, knihařské pro ražbu knižních hřbetů a desek, novinové s otevřenou dobře čitelnou kresbou, plakátové větší než 8 cicer, učebnicové širší velmi dobře čitelné, vyznačovací pro zvýraznění částí textu. V.t. písmo obecně.
