pájka
pájka, slitina ke spojování kovů pájením; její t.t. musí být nižší než t.t. pájených kovů. P. musí být dostatečně pevné, houževnaté a v roztaveném stavu mají difundovat do pájených kovů. Měkké p. s t.t. pod 500 °C jsou slitiny olova s cínem, popř. s příměsí antimonu. Tvrdé p. slouží k pájení např. oceli, litiny, mědi; jsou obvykle mosazné, stříbrné a hliníkové. P. stříbrné mají nižší t.t. než p. mosazné, mají dobré mech. vlastnosti a odolávají chem. vlivům.
