ostruha obecně
ostruha, 1. zeměd. a) součást jezdeckého vybavení určená k pobízení koně; pův. bodec dnes spíše s tupým zakončením; ang. spur; viz ostruha jezdectví b) ostrý rohovitý výrůstek na vnitřní straně nohy (běháku) u samců (kohoutů) některých kurovitých ptáků; samčí sekundární pohlavní znak; c) rohovitý výrůstek na zadní ploše kotníku u koně (napřechodu zadní plochy spěnkového kloubu v nadprstí, popř. v nárt). U chladnokrevných koní je o. ukryta mezi delší srstí končetin v tzv. rousech; 2. bot. calcar - dutá vychlípenina korunního lístku, např. u orlíčku, dymnivky; viz ostruha botanika; 3. lék. o. kosti patní, calcar calcanei - zkostnatění šlachového úponu na spodině kosti patní; bývá provázeno bolestmi, zejm. při stání a chůzi; viz ostruha nemoc; 4. vod. zahloubená pata hráze nebo zahloubená patní zídka za vývarem, sloužící k prodloužení průsakové dráhy pod hrází a k ochraně proti vymílání; viz ostruha meandru a ostruha vodohospodářství; 5. let. podpěra na zádi trupu letadla působící jako smykadlo; viz ostruha letectví; 6. jaz. přeneseně vysloužit i ostruhy.
