osetská literatura
osetská literatura, ve svých počátcích vycházela z bohaté folklórní epiky i lyriky. Od konce 18.st. první pokusy o vytvoření spisovného jaz. (Ioane Ialghuzidze, 1775-1830), zpočátku na zákl. gruzínského, později rus. písma. Prvním velkým klasikem byl Kosta Chetagurov (osetsky Chetagkäty), básník, publicista a malíř, který psal vedle rodného jaz. i rusky. Jeho sbírka Iron fändyr (Osetská lyra) je zákl. bás. dílem osetské liter. Do VŘSR převládala poezie, po rev. se vedle ní začala význ. uplatňovat próza a další žánry. Vedle autorů, kteří psali již na počátku tohoto st., jako Sozur Baghiraty (1888-1928), Ivan Dzanajty, Comag Gadiaty a řada dalších, vstoupili do liter. spisovatelé a básníci, kteří ukončili vzdělání až za sov. vlády, např. dramatik David Twaty (1903-1964), prozaička Ezetchan Urujmägtyová (1905 až 1955) aj. Dnes se o. l. vyvíjí ve dvou centrech (Ordžonikidze a Cchinvali v Gruzii). Kritikou se zabývá v poslední době Nafi Džusojty (*1925).
