orientace obecně

orientace [lat.] o. přímky, kružnice nebo mnohoúhelníku, stanovení kladného směru pohybu po této čáře. Usměrnění přístroje nebo osnovy směrů do určité souřadnicové soustavy, např. pomocí nebeských těles (o. astronomická) nebo deklinační magnetky (o. magnetická). V sociol. subj. zaměření, připravenost subjektu k určité aktivitě v určité situaci. V sexuologii - pohlavní orientace - v.t. homosexualita.


zpět