orientální despocie
orientální despocie, autokratické jedinovlády ve starověkých a některých středověkých státech, zejm. v Egyptě, Mezopotámii, Indii a Číně; v čele říše stál monarcha, neomezeně vládnoucí pomocí rozsáhlého státního aparátu a materiálně se zpravidla opírající o výhradní vlastnictví půdy; despotická moc byla podepřena i nábožensky tím, že vládce vystupoval jako zástupce nebo vtělení boha na zemi, a nejvyšší státní úředníci byli často nositeli náb. hodností.
