objektivní idealismus
objektivní idealismus [-tý- -iz-], souhrnné ozn. pro směry ideal. filoz., které považují absolutizované pojmy (např. Platónovy ideje, Hegelův ,,absolutní duch") za prvotní vzhledem k hmotnému světu, jehož objektivní, na subjektu (individuálním vědomí) nezávislou existenci však na rozdíl od subj. ideal. uznávají.