oběh obecně
oběh, 1. pohyb po uzavřené dráze, též pořadí dějů; 2. fyz. a tech. termodynamický o. (cykl, cyklus), soubor za sebou následujících stavových změn v dané soustavě (látce), po nichž nastane návrat do pův. stavu. Vratný o. může probíhat oběma směry, nevratný o. nikoliv. O. se názorně vyjadřují uzavřenými grafy, jejichž plocha představuje vykonanou práci; 3. astr. o. siderický, pohyb, který planeta vykoná za siderickou oběžnou dobu, po jejímž uplynutí se vrátí do téhož místa na obloze vzhledem ke hvězdám; o. synodický, pohyb, který planeta vykoná za synodickou oběžnou dobu, po jejímž uplynutí se vrátí do téže polohy vzhledem ke Slunci. Synodický o. planety, která je k Slunci blíže než Země, je delší než o. siderický; u planet vzdálenějších je tomu naopak; 4. žel. dop. termín pro cyklicky se opakující nasazení dop. prostředků; a). o. lokomotivy, celk. trvání určených návazných provozních procesů uskutečňovaných lokomotivou na žel. vozebních úsecích. Výchozí souřadnice a cílová polohová i technol. souřadnice lokomotivy jsou totožné, např. příjezd na hranici depa před odjezdem na vozební úseky; b) o. železničního vozu, trvání určených návazných provozních procesů uskutečňovaných žel. vozem mezi jeho výchozí a cílovou technol. souřadnicí; 5. ekon. viz oběh kapitálu; oběh zboží.
