nenávist
nenávist, emocionální postoj jedince k osobě (skupině osob), objektu či situaci charakterizovaný silně prožívaným odporem (averzí) spojeným s tendencí (touhou, nutkáním) škodit. Na rozdíl od pudově zal. a poměrně snadno odreagovatelného hněvu je n. emocionálním důsledkem vážného konfliktu, frustrace či deprivace a jako více či méně trvalá psychická zaměřenost ovlivňuje interpersonální chování jedince. Jako specificky lidský fenomén bývá n. pokládána za smíšený projev citu (sentimentu) a afektu na averzívní bázi; etiologicky vychází z protrahovaného (prodlužovaného, dlouhotrvajícího) afektu a ve své hlubinné determinaci je spjata se zákl. destruktivními procesy či stavy (úzkost, strach, hnus, odpor, pocit viny). V případě extrémní n. se hovoří o zášti, opakem n. je láska.
