narodnictví
narodnictví [-ňi-, rus. narod, lid], ideologie a hnutí v Rusku v 2.pol. 19.st. Revoluční narodnici navazovali na rev. demokraty z 60.let 19.st. v boji proti feud. přežitkům a carismu. Jejich cílem byla rolnická rev. Jako utopičtí socialisté věřili, že cesta k socialismu vede přes rolnické občiny. Dělili se na radikální, "buřičský směr" (teoretik M. A. Bakunin) a umírněný, "propagandistický směr" (teoretik P. L. Lavrov). Narodnické organizace: Zemlja i volja, později Narodnaja volja a Cornyj pereděl. Část narodniků se uchylovala k individuálnímu teroru a připravovala povstání, část organizovala uvědomovací práci mezi lid. venkovskými vrstvami ("pouť mezi lid" 1874). Zásluhou n. vznikly první rus. rev. děl. organizace. - Liberální narodnici vystupovali od 2.pol. 80.let 19.st. proti sílícímu marxismu (čas. Russkoje bogatstvo).
