německý boxer
německý boxer, řád šelem - čeleď psovití. Pes se svalnatým tělem působící hranatým dojmem s širokým krátkým hřbetem a hlubokým hrudníkem s dobře klenutými žebry. Má široký krk a hranatou hlavu se zvednutým čenichem a pro boxera typickou přehrnutou přední čelist. Čenich ustupuje oproti čelisti dozadu. Při zavřené tlamě by mu neměly z tlamy vykukovat ani zuby ani jazyk. Tenké uši jsou posazeny daleko od sebe a mírně překlopené dopředu. V některých zemích se boxerům uši kupírují do špičatých kornoutků. Ocas má obvykle také zkrácen na 5 cm, takže když chce projevit radost, vrtí často celou zadní částí těla. Srst je krátká, hladká, lesklá. Zbarvení srsti může být, hnědožluté, nebo žíhané s býlími odznaky. Boxer je velmi přátelský a společenský pes. Je až do vysokého věku výrazně pohyblivý, odvážný až trochu prudký. Při dobrém výcviku dokáže být velmi ukázněný. Někteří psi se velice rádi honí za kolem, někteří se snaží dohonit i auto. Předci boxera byli němečtí psi podobní mastyfovi. Ti se ve středověku používali k lovu jelenů a divočáků. Později se ke křížení boxera přidali další plemena jako např. buldok, a tak vznikla dnešní podoba boxera. V 19. stol. bylo boxery možné vidět také v psích zápasech, které byly později zakázány.