núbijské umění
núbijské umění, umění oblasti v sv. Africe na Nilu (od Čhartúmu po Asuán). Civilizace zde rozvíjena pod eg. vlivem. Nejstarší kultura z doby mezolitu (skalní malby), později neolitické kult. (polévaná keramika s geom. dekorem). V době eg. Střední říše došlo ke kolonizaci Núbie; vliv eg. um. patrný hl. v kult. kraje Kerma; um. osobitosti nabývala jen keramika (nádoby ve tvaru zvířat) a oděvy a opasky z kůže. Egypťané budovali v zemi tvrze a chrámy (v Abú Simbel, Solebu, Kummě); jejich vliv pokračoval i v době podrobení Egypta núbijskými vládci v 8.století př.n.l. (chrámy v Sanamu, Kawě, sochy v chrámu Amóna v Džabal Barkalu, hrobky vládců z Napata). Novým hl.m. bylo Meroé, zde postupně vznikalo um. s nár. rysy, inspirované uměním řec. a řím. (pylon Amanishakhete v chrámu v Meroé, výzdoba chrámu Apedemaka v Naze). Význ. je i šperkařství (zlaté klenoty dynamických tvarů). Po rozvrácení království merojského vytvořena v 2.pol. 4.st. n.l. říše Nobadů, 564 pokřesťanštěna; v um. se spojoval byzantsko-koptický styl s merojskou tradicí (chrámy bazilikálního, centrálního kruhového nebo křížového půdorysu, význ. nástěnné malby ve Farasu z 8.-12.st., ikony, malovaná keramika a bronzové sakrální předměty).
