náboženství
náboženství, jedna z forem spol. vědomí odrážející skutečnost v iluzorně fantastických obrazech, představách a pojmech; druh ideal. světonázorového systému, zahrnujícího prvek víry zal. na náb. cítění a souhrn kultovních činností, tvořící ritus (kult); výraz životního pocitu a jemu odpovídající chování i specifické akty (kult), založené na víře v existenci boha nebo bohů, něčeho božského, posvátného, nějaké formy nadpřirozena. Předpokládá se, že prvotní formy náb. spočívaly ve víře v oduševnění přírody nebo jejích částí, ve víře v duchy a duše, různé formy posmrtného života a uctívání přír. sil. Na základě etnogr. analogií (které nemusí vystihovat minulou realitu) se soudí, že prvotní formy náb. se projevovaly v podobě animatismu, animismu, fetišismu aj., vždy s bohatým využitím magie. Ve svém historickém vývoji vystupovalo náboženství jako kmenové, národní (státní) a světové (buddhismus, judaismus, křesťanství, islám).
